Na co nezapomenout při výstavbě stájí pro dojnice

Příznivá cena mléka a předpokládaná dotační podpora chovu skotu v nadcházejícím období vede řadu chovatelů dojnic k rozhodnutí o výstavbě nových stájí nebo rekonstrukci stávajících objektů. Motivací je nejčastěji zvýšení normy obsluhy a zlepšení chovného prostředí vysokoužitkových dojnic s cílem dosažení lepších ekonomických výsledků.

Životní podmínky celoročně ustájených dojnic bývají často limitující pro další zvyšování jejich výkonnosti a dlouhověkosti. Pohodlí krav, v odborné literatuře často označované jako „Cow Comfort“ se proto stává důležitým tématem, kterým se zabývá řada odborníků na řízení stáda a tzv. produkční  a preventivní medicínu. Cílem je co nejméně omezovat vysokoužitkové dojnice v jejich přirozeném chování s umožněním adlibitního příjmu krmiva, při němž kráva stráví až 5 hodin denně a následného odpočinku v pohodlném lehacím boxu v délce 12 až 15 hodin. Kromě toho potřebují krávy čas na přirozený pohyb, sociální kontakt a napojení. Čas strávený mimo kotec – kvůli podojení nebo ošetření by měl být co nejkratší a neměl by přesáhnout 3 hodiny denně. Vysoký příjem krmiva po celou dobu mezidobí, zejména v okoloporodním období a začátkem laktace, je předpokladem vysoké a dlouhodobé užitkovosti, protože omezuje nežádoucí účinky záporné energetické bilance dojnic, které způsobují zhoršení jejich plodnosti a zdravotního stavu.

Klíčový je příjem krmiva

Častým limitem příjmu krmiva v nejrizikovějším období je nedostatek místa u žlabu. Při třířadém uspořádání lehacích boxů připadá i při dodržení poměru mezi počtem boxů a ustájených zvířat 1:1 na jednu krávu pouze cca 45 cm, což neumožňuje příjem krmiva všem zvířatům najednou.  Pro krávy v předporodním přípravném období a po otelení, alespoň po dobu rozdojování, je proto vhodné dvouřadé uspořádání lehacích boxů, které poskytuje šířku jednoho krmného místa 65 až 70 cm (podle počtu a šířky průchodů mezi boxy). Taková šířka již umožňuje instalaci samopoutacích žlabových zábran, které jsou vhodné zejména pro poporodní období, kdy je běžné každodenní vyšetřování nebo ošetření čerstvě otelených krav. Samopoutací zábrany mají navíc výhodu v tom, že omezují migraci zvířat u žlabu, což je v sociálně nestabilních skupinách po otelení výhodou a lze je doporučit také v případě, že podmínky ustájení nebo velikost stáda neumožňují oddělení starších krav od prvotelek.
Sociální nestabilita skupin bývá častým problémem i v přípravném období před otelením. U menších stád, řekněme do 500 krav je proto při výstavbě nebo rekonstrukci stájí vhodné uvažovat o skupinových kotcích pro 5 až 10 kusů. Do kotce se umístí suchostojné krávy nebo vysokobřezí jalovice zhruba 3 týdny před očekávaným porodem a skupina se po otelení prvních plemenic již nedoplňuje, zůstává stabilní, až do otelení posledního kusu. Takový způsob udržení sociálně stabilních skupin vyžaduje zvýšený počet ustájovacích míst cca o 20 procent, což je při potřebě minimálně 12 m2 stlané lehárny na kus, systém vhodný právě pro početně menší stáda. U velkých stád jsou vhodnější individuální porodní kotce, kam se plemenice přemísťují těsně před porodem. Nezbytná celodenní ošetřovatelská služba v porodně se u velkého počtu zvířat a tedy i porodů již vyplatí. Je nutno podotknout, že se při tom nevyhneme pobytu plemenic v nestabilní skupině při přípravě na porod. Důležité je proto ustájení v dvouřadé boxové stáji, nebo naplnění kotce jen z 80 %. Příjem krmiva bývá nižší také u zvířat s onemocněním končetin.  Pokud je možné léčená zvířata oddělit do samostatného kotce, je vhodné tam do krmiště umístit gumové podlahové matrace a tak zvířatům umožnit pohodlnější stání u žlabu. Pravidelné přihrnování krmiva až 12x za den, musí být ve všech případech samozřejmostí.

Kvalita a čistota loží a podlah

Z hlediska plnohodnotného odpočinku hraje rozhodující roli prostornost a pohodlnost lehacích boxů. Častým problémem bývají příliš krátké boxy, které zejména v řadě u zdi zvířatům neumožnují pohodlné a bezpečné zalehávání a vstávání, kdy kráva rychlým výpadem hlavy dopředu nad podložkou přenese váhu a může zadní končetiny vztyčit, nebo podložit pod tělo. U dvouřadu boxů proti sobě bývají příliš krátké boxy (kdy mají zvířata po zalehnutí hlavy blízko u sebe) limitující pro zalehávání zvířat umístěních níže v sociálním pořadí skupiny naproti dominantním jedincům. U dostatečně dlouhých lehacích boxů je důležitá poloha prsní opěrky a šíjové zábrany. Jejich poloha musí být taková, aby kráva při ležení nebo stání v boxu nekálela do lože. Z tohoto hlediska je důležitý také tvar boxové zábrany, který by měl omezit šikmé zalehávání krav. Co se týče povrchu loží, je známo, že krávy preferují stlaná lože oproti matracím. V našich podmínkách lze za vhodný stelivový materiál považovat slámu nebo separát z kejdy nebo digestátu, ideálně ve směsi s mletým vápencem. Velmi vhodné stelivo, kterým je prosátý říční písek, se u nás zatím příliš nevyužívá. Matracová lože je vhodné přistýlat krátce řezanou nebo štípanou slámou, popř. mletým vápencem, zejména pro snížení vlhkosti povrchu.  Vhodnost a nastavení lehacích boxů pro zvířata v dané skupině si lze velmi jednoduše vyhodnotit pomocí podílu ležících krav z celkového počtu krav, které jsou v boxech (leží, stojí - i částečně, sedí, klečí). Uvedený podíl, označovaný také jako CCI (cow comfort index) by měl být alespoň 85 %. Použít lze také podíl krav ležících v boxech z celkového počtu krav v kotci (SUI = stall use index). Ten by měl být minimálně 75 %. Oba ukazatele je nejlepší hodnotit 1 hodinu po ranním dojení.
Vedle kvality lehacích boxů a boxových loží je samozřejmě důležitá také kvalita a čistota podlah. U plných betonových podlah je důležité vhodné drážkování. Drážky o šířce 12 až 20 mm a hloubce 12 mm by měly být osově 6 až 9 cm od sebe (podle kategorie zvířat). U stád dojených dvakrát denně je vhodný odkliz kejdy pomocí automatických shrnovacích lopat, které by měly být kromě jedné hodiny po každém dojení neustále v pohybu. Při dojení 3x denně je odkliz kejdy možný také pomocí mobilního zařízení s radlicí. Vhodné jsou také roštové podlahy. Jejich použití ale vyžaduje dostatečnou větratelnost stáje. Z hlediska pohodlí krav a čistoty podlah je důležitá také šířka krmiště, hnojné chodby a průchodů, z hlediska snazší manipulace s krmivem a kvality vzduchu ve stáji i šířka krmného stolu.

Větrání stájí a omezení tepelného stresu

Dostatek čerstvého vzduchu je další důležitou podmínkou pohodlí krav. Otevřené boční stěny o výšce 4,4 m u čtyřřadé boxové stáje, u šestiřadé stáje alespoň 5,2 m, poskytují dostatek otvorů pro přísun vzduchu, odpovídající „kubaturu stáje“ a při spuštění bočních plachet i dobré prosvětlení stáje. Nesmíme ovšem zapomínat, že přirozené větrání stáje nefunguje, pokud brání přísunu čerstvého vzduchu blízko umístěná stavba podél stáje.  Rozmístění staveb na farmě je potřeba věnovat náležitou pozornost. Nevhodně umístěná, byť ze všech podhledů dobře vyprojektovaná stáj, nebude správně fungovat, pokud není správně orientovaná vůči světovým stranám, nebo je obestavěná jinou stavbou ze strany převažujících větrů. Platí zásada, že by stáj s přirozeným systémem větrání měla stát napříč směru převažujících větrů v letním období. I když je umístění stavby, zejména při výstavbě v existujícím areálu farmy, velmi častým problémem, měli bychom ji brát v úvahu, zejména při koncepčních úvahách o využití a účelu stávajících objektů a pozemků s důrazem na nároky produkčních stájí pro dojnice.
Důležitou roli má také sklon střechy a šířka hřebenové štěrbiny, která by měla zajistit co největší komínový efekt. S přístupem čerstvého vzduchu souvisí i možnost omezení tepelného stresu v letním období. Efekt cirkulačních ventilátorů, které by měly být ve stájích pro dojnice samozřejmostí, se znásobí skrápěním zvířat v krmišti. Zařízení pro rosení krav je vhodné v létě provozovat spolu s ventilátory také v čekárnách u dojírny, existují i systémy pro sprchování krav na dojícím stání bezprostředně po podojení. K omezení tepelného stresu významně přispěje i tepelná izolace střešní konstrukce.  Kvalita ovzduší ve stáji je výsledkem účinnosti celkového systému provětrávání stáje a lze ji se znalostí všech souvislostí vhodně regulovat pomocí elektronického ovládání jednotlivých technologických prvků (boční svinovací plachty, cirkulační ventilátory, rosení zvířat, popř. otvírání hřebenové štěrbiny) ve stáji.

Často podceňované osvětlení

Výkonnost a zdravotní stav dojnic lze do značné míry ovlivnit také správným světelným režimem ve stáji. Podle řady seriózních vědeckých prací publikovaných v posledních 15 letech je pro maximální příjem krmiva a tedy užitkovost dojnic nejvhodnější délka světelného dne 16 (až 18) hod. při intenzitě světla 200 lx a následné nepřerušené přítmí po dobu 8 hod. při cca 50 lx. Udržení délky letního světelného dne po celý rok znamená podle výsledků většiny studií zvýšení dojivosti o 5 až 15 %. Mimo laktaci, v době stání na sucho, by měl být světelný režim opačný, tj. 8 hod. při 200 lx a 16 hod. při 50 lx.
Je zajímavé, že při kratším světelném dnu mají suchostojné krávy podle některých autorů větší příjem krmiva a žerou rovnoměrněji po celý den, než při prodlouženém světelném dnu při délce svitu 12 hod až 18 hod.. Tento efekt může být u relativně málo stabilní skupiny krav na sucho, z hlediska udržení příjmu krmiva, důležitý. Délka fotoperiody ovlivňuje také růst a reprodukci u mladého skotu i funkci imunitního systému. Dostatek světla má význam také z hlediska příjmu vody. Bylo zjištěno, že krávy preferují napájecí žlaby, které jsou umístěny na světlejších místech ve stáji. Správné osvětlení stáje tak napomáhá rovnoměrnému využívání napájecích žlabů v kotci a podporuje příjem vody dojnicemi. Kromě osvětlení stájí je také důležitá intenzita světla v čekárně i ve vlastní dojírně, na nakládacích rampách, ošetřovnách apod. Vzhledem k větším nárokům na světelné zdroje jsou ve stájích nahrazovány běžné fluorescenční zářivky sodíkovými výbojkami, indukčními nebo ledkovými světly.
Jak je patrno, kvalitu chovného prostředí zvířat ovlivňuje řada a faktorů, které je nutno zohlednit při projektování stájí a jejich technologického vybavení. Příslušní pracovníci společnosti FARMTEC a.s. jsou v tomto ohledu všem investorům k dispozici.

03/2014

Mojmír Vacek
produkt manažer pro chov skotu, FARMTEC a.s.
(mvacek@farmtec.cz, 601 394 153)