Několik námětů k novým stájím pro dojnice

Přední producenti mléka přemýšlejí o snížení pracovních nákladů a nákladů na obměnu stáda dojnic. To vyžaduje vedle zavedení vhodné organizace práce a účinného programu preventivní medicíny i vytvoření vhodných podmínek prostředí ve stájích s respektováním zásad pohody krav, tzv. cow comfort.

Omezení míry NEB

Vhodná konstrukce stájí a jejího vnitřního uspořádání přímo souvisí s chováním zvířat, výskytem onemocnění mléčné žlázy a končetin i jejich energetickým metabolizmem, který je nejvíce ovlivněn příjmem krmiva. To samozřejmě neplatí jen pro produkční stáje. Velmi důležité, ne-li zásadní je omezení stresových faktorů a udržení příjmu krmiva v předporodním a poporodním období, která souvisí s rychlým zotavením krav po porodu a nárůstem příjmu krmiva. Omezení míry záporné energetické bilance (NEB) se projeví včasným zabřeznutím krav, což je předpoklad vysokého průměrného denního nádoje a nižší míry brakování.

V moderních chovech o velikosti 500 až 1000 dojnic, kde měsíčně probíhá poměrně velký počet telení je vhodné uspořádání skupinových porodních kotců, jejichž kapacita (daná frekvencí telení) a počet by měl umožňovat udržení sociálně stabilních skupin alespoň 3 týdny před porodem. Znamená to, že se každý kotec naskladní odpovídajícím počtem plemenic a tak jak dochází k porodům, se počet ustájených zvířat postupně snižuje až do poslední krávy, aniž by se skupina doplňovala novými jedinci. Takový systém vyžaduje větší počet kotců o cca 20 % oproti permanentně plnému obsazení a je nutné s tím při projekci stájí počítat.

Přirozené větrání a prosvětlení stájí

Dalším velmi důležitým momentem je správné umístění stáje z hlediska orientace vůči světovým stranám a okolním objektům, které je zásadní z hlediska přirozeného provětrávání stájí. Je nutné si uvědomit, že v letních měsících, kdy je stájové klima zhoršené zvyšující se teplotou vzduchu s rizikem vzniku tepelného stresu, je z hlediska přirozené ventilace stáje, tj. výměny vzduchu, rozhodující příčné proudění vzduchu přes otevřené boční stěny. Funkce otevřené hřbetní štěrbiny je vzhledem k tepelným poměrům uvnitř a vně stáje, které snižují komínový efekt, v letním období velmi omezená. Z toho důvodu je zcela zásadní umístění stáje napříč směru převažujících letních větrů, které v našich podmínkách proudí převážně od západu nebo severozápadu. Podélná osa stáje by tudíž měla být orientovaná ve směru sever -  jih, nebo severovýchod – jihozápad.

Důležitá je také vzdálenost sousedních objektů, které mohou bránit přirozenému proudění vzduchu přes otevřené boční stěny stáje. Zde platí zásada, že vzdálenost od okolních budov by měla být minimálně 20 m s tím, že tato požadovaná vzdálenost se prodlužuje s délkou a výškou vedlejší budovy.  Svou roli také hraje reliéf terénu a jeho svažitost k okolním objektům.

Omezení tepelného stresu

Z hlediska omezení teploty ve stáji je nejdůležitější zateplení i sklon střechy a výška bočních stěn (min. 4,4 m u čtyřřadé boxové stáje a 5,2 m u šestiřadé stáje), která zajistí i dostatečné prosvětlení stáje bez prosvětlovacích panelů ve střeše. Ty v důsledku skleníkového efektu zvyšují teplotu stájového prostředí a zhoršení pohody krav (přímé sluneční záření na krmivo, zvířata v krmišti nebo v lehacích boxech).  Požadavky na přirozenou ventilaci platí i pro čekárny dojíren, kde dojnice tráví 2 i více hod. denně. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli, že cirkulační ventilátory slouží především k ochlazování zvířat a jejich efekt z hlediska výměny vzduchu je malý. Výměně vzduchu nepomohou v letním období ani vertikální pomalu otáčkové ventilátory umístěné nad krmným stolem už jen z důvodu výše popsaného snížení komínového efektu.

05/2015

Mojmír Vacek

produkt manažer pro chov skotu, FARMTEC a.s.
(mvacek@farmtec.cz, 601 394 153)